Brno se v posledních třech letech zařadilo mezi evropská města, kde náklady na bydlení rostou znatelně rychleji než příjmy domácností. Průměrný nájem dvoupokojového bytu v širším centru města dosáhl v letošním prvním čtvrtletí 18 400 Kč za měsíc — oproti 13 700 Kč ve stejném období roku 2021. To představuje nárůst o 34,3 %. Průměrná čistá mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve stejném období ze 30 100 Kč na 34 200 Kč, tedy nominálně o 13,6 %. Po zohlednění inflace je reálný nárůst příjmů 11,2 %. Výsledkem je, že průměrný nájemník v Brně vynakládá dnes na bydlení přibližně 54 % čistého příjmu, zatímco v roce 2021 to bylo 46 %. Ekonomové jako doporučenou hranici uvádějí 30 %; překročení 50% hranice je v odborné literatuře označováno jako stav závažné bytové zátěže. Data vycházejí z kombinace statistik ČSÚ, dat serveru Sreality.cz a čtvrtletních zpráv ČSOB Research za období 2021–2024.
Za nárůstem nájmů stojí souběh více faktorů. Brno v uplynulých pěti letech přilákalo více než 12 000 nových obyvatel — část z nich jsou zahraniční pracovníci v IT a výrobním sektoru, část pak domácí migranti z menších moravských měst, která nabízejí méně pracovních příležitostí. Nová bytová výstavba nedokázala s tímto přílivem udržet krok: v letech 2021–2023 bylo v Brně kolaudováno průměrně 1 200 bytů ročně, přičemž odborné odhady hovoří o potřebě nejméně 2 500 bytů ročně pro udržení rovnováhy nabídky a poptávky. Situaci dále zkomplikoval příliv přes 18 000 uprchlíků z Ukrajiny po únoru 2022, kteří ve velké míře vstoupili na soukromý nájemní trh. Magistrát města Brna zahájil v roce 2023 přípravu nového územního plánu, jehož součástí je i zvýšení kapacity bytové výstavby, avšak první nové projekty se do rekolaudace dostanou nejdříve v roce 2027. Do té doby budou nájemní trhy v Brně pravděpodobně zůstávat pod tlakem — a domácnosti s nižšími příjmy budou nuceny hledat bydlení v levnějších suburbánních lokalitách, jako jsou Šlapanice, Kuřim nebo Modřice.